Standard

.. převzato ze stránek klubu švýcarských
salašnických psů
www.kssp.cz

Velký švýcarský salašnický pes (Grosser schweizer Sennenhund)
Standard FCI č. 58 ze dne 5.5. 2003

Země původu: Švýcarsko

Datum publikace platného originálního standardu: 25. 3 2003

Použití: Původně hlídací a tažný pes; dnes také společenský pes, obranář a rodinný pes.

Klasifikace FCI: Skupina 2 – Pinčové a knírači, molosové, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena. Sekce 3 – Švýcarští salašničtí psi. Bez zkoušky z výkonu.

Krátký historický přehled: U příležitosti jubilejní výstavy k 25. výročí založení Švýcarské kynologické společnosti (Schweizer kynologische Geselschaft – SKG) v roce 1908 v Langenthalu byli prof. Albertu Heimovi, velkému příznivci švýcarských salašnických psů, představeni dva krátkosrstí bernští salašničtí psi. Profesor Heim v nich poznal původní velké salašnické a řeznické psy, kteří již byli považováni za vymizelé a jejichž předkové byli dříve značně rozšířeni po celé střední Evropě jako řezničtí psi a používali se také jako hlídací a tažní psi a psi k pohánění dobytka. Švýcarská kynologická společnost uznala velké švýcarské salašnické psy jako samostatné plemeno v roce 1909, kdy byli zapsáni do švýcarské plemenné knihy psů (svazek 12). V roce 1912 byl za účelem rozvoje a udržení čistokrevnosti plemene založen samostatný klub pro velké švýcarské salašnické psy – „Klub für Grosse Schweizer Sennenhunde“. Mezinárodní organizací FCI bylo toto plemeno uznáno až 5. února 1939, kdy byl publikován první standard. Dnes se velcí švýcarští salašničtí psi chovají i v dalších evropských zemích, kde jsou vysoce ceněni pro svoji klidnou a spolehlivou povahu a především jako rodinní psi.

Celkový vzhled: Tříbarevný, statný pes silných kostí a dobrého osvalení. Přes svoji velikost a hmotnost prokazuje vytrvalost a dobrou pohyblivost. Pohlavní výraz psů a fen je výrazně odlišen.

Důležité proporce:
Délka trupu (měřená od vrcholu ramene k sedacímu hrbolu) : Kohoutková výška = 10 : 9.
Hloubka hrudníku : Kohoutková výška = 1 : 2.
Délka mozkovny : Délka tlamy = 1 : 1.
Šířka mozkovny : Šířka tlamy = 2 : 1.

Charakteristika:
Jistý, pozorný, ostražitý a nebojácný v běžných každodenních situacích. Dobromyslný a přítulný k důvěrně známým osobám, sebejistý vůči cizím; střední temperament.

Hlava: V souladu s trupem je silná, ale není těžká. Hlava psů je většinou mohutnější než hlava fen.
Lebka: Plochá a široká. Střední rýha začínající na odsazení čela (stopu) se směrem vzhůru pozvolna ztrácí.
Stop: Málo vyjádřen.
Nosní houba: Černá.
Tlama: Silná, delší než hluboká; při pohledu shora ani ze strany není špičatá. Hřbet nosu rovný, bez střední rýhy.
Pysky: Málo vyvinuté, přiléhající; černě pigmentované. Pysky nejsou převislé.
Chrup: Čelisti silné. Silný, úplný a pravidelný nůžkový skus. Chybění 2 zubů (prvních třeňových zubů P1 nebo druhých třeňových zubů P2) se toleruje. Na chybějící M3 (3. stoličky) se nebere zřetel.
Oči: Středně velké, mandlového tvaru, ani hluboko uložené, ani vystupující, barvy lískového oříšku až kaštanově hnědé; výraz je bystrý, přátelský. Oční víčka dobře přiléhající. Okraje víček tmavě pigmentované.
Uši: Středně velké, trojúhelníkové, poměrně vysoko nasazené. V klidu přiléhají ploše k hlavě, při vzbuzené pozornosti psa směřují dopředu. Vevnitř i zevně dobře osrstěné.
Krk: Silný, svalnatý, spíše kratší a zavalitý. Žádný lalok.Trup: Poněkud delší než kohoutková výška.
Hřbet: Středně dlouhý, silný a rovný.
Bedra: Široká a silně osvalená.
Záď: Dlouhá a široká, klesající v měkkém zaoblení; není přestavěná ani sražená.
Hruď: Silná, široká, dosahující až k loktům. Hrudní koš kulatě oválného průřezu, není ani plochý, ani sudovitý. Předhrudí je dobře vyvinuté.
Břicho: Břicho a slabiny málo vtažené.
Ocas: Ve svém nasazení harmonicky navazuje na záď, je poměrně těžký, dosahující až k hleznu. V klidu visící; při vzbuzené pozornosti psa a za pohybu nesen výš a lehce zahnutý nahoru, ale nikdy nekroužkuje ani není nesen sklopený nad hřbetem.Hrudní končetiny: Při pohledu zpředu rovné a rovnoběžné, spíše široko postavené.
Plece: Lopatky dlouhé, silné, šikmo postavené, přiléhající a dobře osvalené, tvořící s pažní kostí nepříliš tupý úhel.
Předloktí: Silných kostí, rovné.
Přední nadprstí: Pevné; při pohledu zepředu přímo navazuje na předloktí; při pohledu ze stran je postaveno téměř svisle.
Tlapy: Silné, rovně směřující, s těsně navzájem přiléhajícími a dobře klenutými prsty a silnými drápy.
Pánevní končetiny: Při pohledu zezadu jsou rovné a postaveny nepříliš úzce. Zadní nadprstí a tlapy nejsou vtočené dovnitř ani vytočené ven; paspárky se musí odstranit (s výjimkou zemí, ve kterých je odstraňování paspárků zákonem zakázáno).
Stehna: Poměrně dlouhá; kýty široké, silné a dobře osvalené.
Kolenní klouby: Výrazně tupě zaúhlené.
Lýtka: Poměrně dlouhá.
Hlezno: Silné a dobře zaúhlené.
Zadní nadprstí (nárt): Svislá a paralelně postavená, poněkud delší než přední nadprstí; nejsou vytočená ven, ani vbočená dovnitř. Paspárky se musí odstranit (s výjimkou zemí, ve kterých je odstraňování paspárků zákonem zakázáno).
Tlapy: Silné, rovně směřující, s těsně navzájem přiléhajícími a dobře klenutými prsty a silnými drápy.
Chody: Ve všech chodech prostorný, stejnoměrný a plynulý pohyb; prostorný, volný pohyb vpředu a dobrý posuv vycházející z pánevních končetin. V klusu při pohledu zepředu a zezadu se končetiny pohybují rovně a rovnoběžně.
Osrstění: Patrová srst s hustou, středně dlouhou krycí srstí a hustou, pokud možno tmavě šedou až černě zbarvenou podsadou. Krátká krycí srst je při zachování podsady přípustná.
Zbarvení: Typické trojbarevné zbarvení: Základní barva je černá se symetrickými červenohnědými a bílými odznaky. Červenohnědé znaky se nacházejí mezi černou srstí a bílými znaky na lících, nad očima, na vnitřní straně uší, po stranách hrudníku, na všech čtyřech končetinách a na spodní straně ocasu. Bílé znaky se nacházejí na hlavě (lysinka a tlama), na hrdle a hrudi (průběžný znak), na tlapách a na špičce ocasu. Mezi lysinkou a červenohnědými odznaky nad očima by měl zůstat proužek černé. Bílá skvrna na šíji nebo bílý límec se tolerují.

Velikost: Kohoutková výška u psů činí 65 – 72 cm, u fen 60 – 68 cm.

Vady: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů je považována za vadu, jejíž hodnocení musí být přímo úměrné stupni jejího vyjádření.
Nejisté chování.
Chybění jiných zubů než nejvýše dvou premolárů (prvních třeňových zubů PM1 nebo druhých třeňových zubů PM2). Na M3 se nebere zřetel. Klešťový skus.
Světlé oči; nedostatečně uzavřená víčka.
Vady osrstění:
Prosvítající žlutohnědá nebo světlešedá podsada.
Nečisté barvy.
Vady kresby srsti:
Chybějící kresba na hlavě, příliš široká lysina.
Bílá kresba na tlamě výrazně přesahující koutky pysků.
Bílé „holínky“ (bílá dosahující výš než k zápěstí či hleznu).
Nápadně asymetrická kresba.

Vylučující vady:
Těžké vady povahy (bojácnost nebo agresivita).
Podkus, předkus, zkřížený skus.
Entropium, ektropium.
Jedno nebo obě modré oči („skleněné oko“).
Krátká srst bez podsady.
Dlouhá srst.
Chybějící trojbarevné zbarvení.
Základní barva jiná než černá.

Psi vykazující patrné psychické abnormality a nebo projevující vady chování musí být diskvalifikováni.

Pozn.: Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá, v šourku plně sestouplá varlata.

.. převzato ze stránek klubu švýcarských
salašnických psů
www.kssp.cz